Fat Joe

Fat Joe se narodil v jižním Bronxu v roce 1972. Když byl mladý, pomáhal svému otci s prodejem pečiva. Jeho první styky s hip hopem mu obstaral jeho starší bratr Angel, který nosil domů nahrávky z různých party´s pořádaných Zulu Nation, na kterých rappovali chlápci ze „staré školy“ jako Funky, 4+1, Theodore a mnozí další.

V útlém věku se často představoval po ulicích jako breaker (to je šok, co?!) a jeho CREW TBR (The breaker´s Regente) byla prý velmi dobrá. Ale čas letí a my s ním. Joseph začal mohutně přibírat na váze a s jeho breakerskou kariérou byl konec.

Rappovými vzory pro něj byli a jsou LL COOL J a hlavně KRS-One a rýmy jako : „Overseas people dyin´, politicals lying“ v něm probudily chuť na rappování a stal se z něj MC. Vydělával si asi 4 roky dealováním cracku v ghettu a nabídka od Relativity Records ho donutila přehodnotit svůj život a svou drogovou závislost.

Producent Diamond D album kompletně produkoval a mohlo tedy 27. července 93´vyjít jako debutová deska. Ze stejného CD pochází i veleúspěšný singl „Flow Joe“, který se držel několik týdnů na předních příčkách hitparád. "Represent" nebyla nějaká bůhví jaká deska, ale její průraznost a tvrdost byla něčím novým na scéně.

Rok 95´byl datumem zrození druhého LP s názvem „Jelaous One´s Envy“, na kterém byly vydány hitovky „Envy“ a „Success“. Tým, který zde pracoval byl více než hvězdný a jeho šéfem byl hitmaker Dj Premier. S featuringy pomohli borci jako : Raekwon, Big Pun, Armageddon či Josephův vzor KRS-One.

Problémy v Relativity Records ho přiměly v polovině roku 1998 ke změně labelu a upsal se Big Beat/Atlantic Records. Ke konci tohoto roku vyšlo jeho nejlepší CD (můj názor) s peckami „Triplats“ a „Find out“. Tyto 2 hymny se udželi po několik dlouhých týdnů na 7. místě hitparád a pomohlo tomu určitě i hvězdné obsazení „hostovaček“. Jmenoval bych hvězdy jako Nas, Jadakiss, P. Diddy, Raekwon či Big Pun.

Někdy do těchto let se také datuje vstup Fat Joa do Terror Squad, kterou s Big Punem spoluzaložil. Formace TS ve složení : Triple Seis, Zuban Link, Propeckt, Armageddon, Tonny Sunshine, Big Pun a Fat Joe vydala v roce 99´ společné abum a ránou pro všechny byla náhlá smrt Big Puna. TS se rozpustili jako šumák ve vodě a Fat Joe se pustil na dráhu sólového umělce. Jeho fanoušci, které již dávno nemohl spočítat na prstech, jako když breakoval ve vestibulech metra zajásali na konci roku 2001. S příchodem „Jealous One´s still Envy(Jose)“ přišli hity jako „We thuggin´“ a „What´s Luv“. Hosté jako Ashanti, R. Kelly, M.O.P a Ludacris byly velkým lákadlem, ale postupující vyměklost odradila spoustu jeho fanoušků (nový samozřejmě přibili!).

V pořadí 5. deska nese název „Loyality“ a nejznámějšími songy jsou jistě „Born in Ghetto“ a „Gangsta“. Tato deska spatřila světlo světa v roce 2002 a ikdyž nebyla tak skvělá a kompaktní, slavila úspěch.

„True Story“ vzniklo v roce 2004 a bomba „Lean Back“, která obletěla snad všechny kluby na světě, se stala platinovou.

Již dřive jsem se zmiňoval o beefu mezi ním a 50 CENTem, který vyvrcholil 50yho „hitem“ „Piggy Bank“, kde si bere do huby hvězdy jako Nas, Ja Rule a Kelis. Reakcí na něj je krutost „My Foto“ z „All or Nothing“. Tento diss track je věcí, která mě vždy rozveselí a 50yho minimálně donutila přemýšlet!

Momentálně Fat Joe bojuje na scěně s CD „All or Nothing“ a u mě nejvíce zabodovalo „My foto“. Předznamenal ho hlavně party hit jako blázen „Get it popin´“ s pomocí od Nellyho. V produkci se vystřídali Timbaland, Swizz Beats a Dj Khaled. Jeho postupná vyměklost je zřejmá, ale za davem fanoušků stojím já a doufám v další „Respect mine“ vol. II.

Největší pecky: „Flow Joe“, „Envy“, „Respect Mine“, „What´s Luv“, „Lean Back“ a „Get it Popin´“.